mateřství, to je něco, co se mnoha ženám jenom něco zdá. Těhotenství, porod, mateřství. Tohle každou více, či méně ženu naplňuje. Dítě, rodina, vztah, v nejlepším případě manželství. A teď upřímně, která z nás sní o blitkách, výkalech a hysterických záchvatech. Ani jedna. Každá z nás ví, že přesně to její dítě bude dokonalé. Nejen, že bude milovat své rodiče, ale bude je i respektovat, milovat, a PŘEDEVŠÍM chápat. Tohle, je iluze mateřství pro muže. Pro ženy to znamena zvratky, výkaly, mazlení v nejnevhodněhší chvíli( jako například, když se vám na plotně vaří oběd), zvracení a v neposlední řadě, pochopení pro situace, kdy byste nejlepe mlátily hlavou o nejbližšší zeď. Sdílíme spoustu životních dituací, ze kterých jde jiným hlava kolem. Ale není se čemu divit, každá z nás je jiná, a každou z nás souží jiný problém. Já ovšem patřím k neschopným matkám, které ten problém řeší nosítkem, procházkou, či obyčejným nasloucháním. Je fakt, že mé dítě není moc schopné říct, co ji trápí, ale z náznaků většinou pochopím. Řekla bych tooho ještě spousta, ale jako #neschopnamatka jsem s mužem pila alkohol, myslím, že i zítra je den. Mateřství zdar. Maminka Anežky p.d.( prave dnes)
