Z-z-z-ima
Anežka se dnes rozhodla poprve, ze pujdeme na procházku. Donesla svou levou botu a oblékla si pravý rukáv bundy na levou ruku. Bylo právě 18 hodin a 34 minut, když se rozhodla. Byla v pyžamu, já měla prádlo v pračce a topila v kotli. Bundu jsem jí vzala. Hysterie. ,,Pápá" řve Anežka. ,,bože, jen to ne...", říkám si. Při neustávajícící hysterii si oblékám kalhoty, mikinu, bundu. Oblékám Anežku. Body, kalhoty, mikina, bunda, donese boty, které si nechce nechat obout, protože vytáhnout z koše počůranou plínu je důležitější. Obouváme boty, po 10ti minutovém boji. Do golfu nainstaluji fusak, protože venku je -8°C. Vyjíždíme z domu. Anežka svíra v rukou lahev s čajem, přičemž si nenechala nasadit rukavice. Kašlu na to. Po ceste rozkopavam kusy snehu, které zmrzly na tvrdost kamene. Ukopnu si palec. Křičím. Nadávám místo do prdele, do krůtího brka. ,, Krůtí brko Himl hergot." Anežka se smeje. Odcházím na zdravou prichazku namisto sledovani seriálu. Pokračování příště.